Dobře, vážení. Mám toho celkem plné zuby, všeho. Je mi samozřejmě 'velice líto', že jsem se na to tady opět vykašlala. Věřte, že s horečkou jsem měla co dělat, abych došla do školy (díky Alpám příliš vysoká absence) a když jsem se dokodrcala domů, byla jsem ráda, že na chvíli zalezu do postele. Když se můj krk alespoň trochu vzpamatoval, vyřádily se na mě zuby. Poté jsem prožila vcelku klidný (až se tomu sama divím) víkend, strávený vyjížďkou a taky letošní premiérou leteckého dnu... Samozřejmě, první polovinu následujícího týdne jsem nebyla schopna se pohnout - nebylo to ani tak z pádu, jak z dlouhodobé absence ježdění. Korunku tomu přidalo už jen čtvrteční vyřezávání zubů. Celý den jsem prospala a když jsem se večer probudila - překvapení! Z půlky huby se mi najednou stal fotbalový míč a já myslela, že se půjdu zahrabat. Mimochodem, po třetím dnu na přesnídávkách mě už značně hrabe. A bonus na pobavení - do pusy nestrčím nic většího jak tu nejmenší kávovou lžičku, tudíž malý jogurt jím hodinu.
Něco jako druhou třešničku na dortu bych přidělila zprávě, že Paramore se konečně chytají do Česka! Samozřejmě, měla bych jásat, JENOMŽE. Vstupenka na Rock for People Festival do Hradce stojí 1500,- Kč na tři dny a zájemci o jednodenní program? Ignor. Jenomže číslo dva: v podstatě mám celé prázdniny volné, jenom 3. července musím být pryč - jak krásné. Číslo tři - nikdo mě tam nepustí a do čtvrtice? I kdyby mě tam čirou náhodou někdo pustil, sama se tam trmácet nebudu. Bavily jsme se o tom s kamarádkou, ale problém stejný jako u mě - peníze a obsazený termín. Co víc si přát? A víte co? Jak je věčnost dlouhá, tak se tu nic moc žádné dobré kapely neukážou a najednou před rok 'koncem světa' se to sem všechno hrne a nezná to mezí, vážně už. Chybí jen Skillet a bude to všechno, vážně už. Ani nevíte, jak moc bych je chtěla vidět naživo...
Víte vy co? Seberte mi OO, zablokujte jakékoliv editory - ať už grafické nebo textové. Když je krize, je krize. Snažím se psát, i když prvotřídní nesmysly... Mám velký oči, že bych to náhodou mohla dopsat a pak sklidit úspěch na BZ či na kone.blog.cz, kam vůbec nemám proč se vracet. Stejně většina mých článků byla přepsána/trvale smazána. Možná byly k ničemu, byla jsem malé kuře co umělo tak sotva rozdávat velmi chytré rozumy a na estetiku článku jsem vůbec nedbala, ale prožila jsem tam tři roky svého dětství. Chtěla jsem mít památku - škoda no. Nějak jsem došla k závěru, že všechno si budu archivovat i tady. Je mi u zadní části těla, že ostatní budou kafrat, že něco bude na dvou servrech, pravda. Protože on se vždycky najde někdo, komu to bude překážet. A komu já budu velice silně lézt na nervy.
Plánuju ptáčka, asi andulku... Ale otázka je jméno. Mám vyrukovat s Aurorou, jménem, které si odkládám už pár let, nebo mám ještě chvíli počkat?
Ahoj,na mém blogu je ten článek na TT už spravený.Vůbec nechápu,jaktože to tam nebylo.