
Ani nevíte, jak dobrý je to pocit. Všechny papíry, které jsem kdy uskladnila v sešitě fyziky jsem dnes slavnostně prohnala komínem. Upřímně - měla jsem pár chutí do ohýnku přiložit i sešit, jediné jeho štěstí bylo, že mi ho kamarád ještě nevrátil. Holt náhoda není vždycky blbec, alespoň pro tu rozškubanou změť papárů, která drží pohromadě jen tak tak. Trošilinku jsem se musela přemáhat, abych si nedošla domů třeba pro chemii, ekologii nebo matematiku (časy, kdy jsem se těšila do hodin plných srandy jsou definitivně pryč, bohužel...). Nějak si nedokážu představit, že za dva roky budu v tuto chvíli pravděpodobně sedět nad sešity a snažit se dohnat to, na co jsem celé čtyři roky kašlala. Zblázním se z toho. Celkem by mně zajímalo, z čeho budu maturovat - fyzika, chemie, matika, tepko a biologie, pokud se nemýlím (což se obávám že nemýlím...) Fyziku a chemii škrtám rovnou. Takže z matiky, tepu a biologie se poto... Hlavně, že chci zaměření informatiku, že? Stejně nevím, co je to za kravinu, že z ty přeměty se k maturitě ani nepodívají. Slabě nechápu projevy mé tvrdohlavosti - ano, přidělávám si práci a kdoví, na které výšce vůbec zkysnu (té grafice dávám tak 10%, maximálně).
Tento týden začíná ukázkově (bez jakéhokoliv ironického podtónu, prosím) Nemám ponětí, jak se to mohlo podařit, ale technika jednou zklamala k našemu užitku - všechny písemky padly (4). Tiskárna nebyla, cvičení z internetu nebylo... Prostě ideální. Dneska si z nějakého nepochopitelného důvodu vybralo vedení nás, abychom naklusali na náměstí a dělali atrakce pro nejmenší děti - průměr tak školka až 2. třída ZŠ. Bála jsem se toho, samozřejmě. Neměla jsem ponětí, co nás tam čeká a nerada se hrnu do čehokoliv neznámého. Mám ráda děti a práci s nima, to se musí nechat, ale myslím, že v takovýchto případech jsou obavy zcela na místě. Ale naštěstí byly uplně zbytečné. Když se na to dívám zpětně, největší oříšek byl asi vymyslet dva verše na téma voda, aby mohly děti v básničce pokračovat. Přiznám se, že po deseti minutách absolutního okna jsem chtěla volat sestřence :D Prcům naštěstí nevadila ani ta největší krávovina... Ti si vesele skládali mořské potvory z vršků od petek. Bylo to hezké dopoledne... I když mám pocit, že oproti kamarádovi, který měl celé stanoviště na starosti jsem si s dětmi rozumněla jen minimálně (nejsem zrovna výřečný typ...), můj chtíč jet na jakýkoliv tábor nako vedoucí to jen podpořilo. Teď už by to chtělo jenom dokopat se a někam napsat...
Končím, zveřejňuju. Na nic dalšího už nemám nervy. :)
EDIT: článek byl rozepsám už 19. 4. :)