
Znova svěží, znovu mám pocit, že je tady zima a opět píšu tento článek. Jestli vás to zajímá, další nesmyslný zápis jsem měla rozepsanej asi 5×. V průběhu nějakých těch 3 týdnů, co jsem se neozvala. Stejně by mě zajímalo, co tu ještě dělám. Nepíšu, na grafiku jsem nesáhla snad měsíc (když nepočítám ten hnus, o kterém jsem si myslela, že by tu mohl být jako design - a pravděpodobně bude, nemám náladu na nic jiného) a na upravování fotek jsem moc líná? Fakt paráda. Nedělám nic a jsem tu uplně zbytečně, a přesto tu píšu kraviny. Psát a nemít ponětí co, není to nejlepší?
Myslíte, že je moc dětinské snít o něčem, co nikdy nebudu mít? Ať už je to cokoliv... Někdy lituju, že jsem jako prcek nic nedělala. A ostatně se o nic nesnažím ani teď. Bavilo by mě bruslit, tančit, závodit s koňmi nebo naopak PNH. In-liny a plavání jsou taky fajn. Ale já prostě na nic nemám. A nesnáším svoje sebevědomí. Zadupala bych ho na Sibiři, hodila do rozžhavené sopky. Závidím lidem s vysokým egem. Jdou si za svým a jestli někoho štvou, nepřipustí si to ani kdyby je mučili na kole. Taky bych taková chtěla být.


Jedna letní. Miluju sníh a zimu, ale těch věčných břeček už mám tak akorát. Lezou mi na nervy a to celkem silně, obludy hnusné. Za tuto zimu jsem řekla snad tisíckrát, že chci léto. A je to pravda - buď metr sněhu, nějakých příjemných -5° a nebo léto, 30° a bazén se zmrzlinou. Kolem ostatních možností projíždím, vesele jim mávám a řvu, že je nechci. Pro taky, stejně k ničemu nebudou.
Nesnáším český dabing :D hlavně Stmívání. To by měli žalovat :D