close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Září 2010

Když Arii rezignovala

29. září 2010 v 22:36 | Arie |  den po dni
Mohl by mi někdo laskavě vysvětlit, proč jsem dneska celý večer fotila na 0.3 mpx? Protože jsem tele? Ne, to neberu, to o sobě vím už dlouho. Sedím tu a snažím se rozdýchat infarkt, jelikož jsem byla pár minut přesvědčená, že jsem tak fotila i celý Provodov. Jako kdyby nestačilo, že jsem si tam nechala nastavené ISO na šestnáct set. V životě nebudu fotit pouze s mřížkou. Vždycky si tam nechám zobrazené VŠECHNO nastavení. A jsem celkem zvědavá, jak dlouho mi to vydrží. Každopádně se naučím rýpat do nastavení před každou fotkou; jen tak, pro jistotu.


A navíc, zjistila jsem, že vůbec, ale vůbec fotit neumím. Myslela jsem si, že alespoň umím pořádně zaostřit na nějakou svíčku. A to, že byla tma mě neomlouvá... Vůbec. Jsem si celkem jistá, že by těm fotkám nepomohlo ani vyšší rozlišení. Jsem na takové věci prostě levá... Jestli se naučím někdy fotit... Jestli mě naučí někdo fotit, tak by za to měl rozhodně dostat ocenění. Je to nadlidský úkol, téměř nesplnitelný.


A teď jdu psát a doufat, že jsem na tom trochu líp než s fotkama... Držte palce, jinak mě Patt zítra sežere :)

21. 09. 2010 ... Poslední letní dny s kopretinami

29. září 2010 v 21:27 | Arie |  nature
imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com
  • Datum: 21. 09. 2010
  • Lokalita: Cesta, strniště (okolí Uh. Brod)
  • Počet fotografií: 8
  • Poznámky: Poslední teplé dny tohoto roku. Plánovala sjem nějakou takovou vycházku už pár dní, ale nikdy se mi nechtělo. To jsem vtipně čekala na bráchu, aby mi mohl oznámit, že na mě kašle a jede na tenis. Tak jsem kapku napěněná vzala psa a téměř vybitý foťák, tudíž jsem to nakonec zakotvila u kopretin na cestě.

Kterak si Ar myslela něco o Dršgrešli

28. září 2010 v 21:23 | Arie |  den po dni
A byla i dokonale šťastná, či zjistila, jak velké tele je při focení. Že na každé fotce vypadá jak magor, kdy došlo jí že by bez přátel už nedokázala žít a nechápe, jak to dovedla předtím. Chce moc jet do Prahy nebo si uvědomila, že potřebuje odjet aspoň na měsíc do hor a tam si udělala ve všem pořádek. Jak moc ji deptá škola a jak chce ještě víc velké letní prázdniny. Jak moc jí chybí léto a třicítky teploty. Jak sní o dnech na koupališti s přáteli. Jak moc jí záleží na některých lidech. Jak jí začal být ukradený celý blog a jak za to byla nehorázně ráda. Jak si v neposlední řadě uvědomila, že její nálada být lepší nemůže.

Za poslední dobu je toho nějak moc. Ne, nestěžuju si. Jen bych ráda vrátila čas, chci ty chvíle prožít znova. Řekněme, že období letních prázdnin by bohatě stačilo. Ale muselo by to být od začátku - když už, tak si chci užít i těch veder; jak já miluju teploty 30°C+.


Z toho přeslazeného filmu se mi tato líbí nejvíc. Je o létu a o společných zážitcích. O zážitcích, které si snažím furt připomínat a pořád se bojím, že mě mysl za čas zklame a nevzpomenu si na nic :( A mně se prostě nechce jen čekat celej rok jen s nadějí, že budou prázdniny alespoň z části tak úžasné, jak ty letošní... A nevím, co tu furt otravuju s letníma... Jsem divná, zvykejte si.

Rozhodl jsem se, že budu žít věčně, a umřu jenom kdyby mi to nevyšlo.
(Joseph Heller)

Si nemůžu pomoct, ale líbí se mi ten citát, nehorázně. Je v něm taková správná dávka odhodlání. Jen já bych z toho vynechala to 'jenom kdyby'. Šla bych do toho s jistotou, na tvrdo. Jak jsem nedávno šla do té matiky, kterou jsem mimochodem 'slabě' zkonila ... Tento rok nepřežiju... Škola by se ještě dala zvládnout, ale nerozdýchám taneční. Prostě k nim mám takový divný odstup. Jako tančit tam s nějakým cizím - a hádám mně nesympatickým - klukem se mi zrovna nechce. A zítra první slezka...

Chybovat je lidské, ale...

23. září 2010 v 17:22 | Arie |  den po dni
"Chybovat je lidské, ale jestli chcete něco opravdu posrat potřebujete počítač."

A jsem nasraná. A to jsem, prosím, ještě před chvílí chtěla psát něco o tom, jak jsem šťastná. Jasně, jsem pořád, jenom jsem zjistila, jak blog dokáže parádně zkazit náladu. Štve mě to. Nikdy jsem nechtěla dovolit, aby mě taková kravina jako internet a blbé nápady provozovatelů mohli rozhodit. Ta maškaráda s propojením FB je jenom proto, aby se provozovatelům zase naplnily kapsy. Více návštěvníků -> více návštěv na ústředním blogu -> více peněz jdoucích do kapes provozovatelů. Jak jednoduché. Nech se jdou vycpat. Všichni. Za chvíli to tu bude jako ve školce 'Mě se líbí to! A mně se zas líbí tamto'. Horší jak u malých děcek ve školce. Nikdy to nezapnu. A nikdy na to nekliknu. Adios!

A ještě něco... Nenávidím lakomý lidi. A nebo ještě hůř ty, co se můžou přetrhnout pro vás rovné a zároveň vás přehlížejí jako mlhu. Hnusnou bílou hmotu válející se na zemi. Děláte ze sebe vola, snažíte se jim zavděčit a oni se takto krásně odmění. Krásné, co? Slubuju, že příště pro ni nehnu ani prstem, nech si poradí sama. Nestojím o to, abych byla hlavním terčem jejích pomluv. Pro jednou mi to stačilo.

A teď? Jdu pochopit matiku. Říkám to na jistotu... Ještě mě totiž nepřešlo nadšení z jedniček. Mějte se líp, než já. Čau.


11. 07. 2010 ... Večerní vycházka

19. září 2010 v 19:45 | Arie |  nature
imagebam.com imagebam.com imagebam.com <imagebam.com imagebam.com
  • Datum: 11. 07. 2010
  • Lokalita: Louka, pole; Uh. Brod
  • Počet fotografií: 10
  • Poznámky: Sluníčko, horko a volný večer. Tak jsem sebrala Bena a bráchu a šlo se. Spíš jsem se snažila zase trochu zdokonalit v manuálu, přesněj ruční ostření a to rádoby 'makro'. Za ten večer vzniklo pár celkem slušných fotek různých lučních kytek plus sto pětapadesát fotek mého bráchy a psa, samozřejmě. Dost mě mrzí, že jsem takto nechodila fotit víckrát.

Show me, show me, show me, show me, show what you got.

18. září 2010 v 22:52 | Arie |  den po dni
Tákže, vážení. Viděla jsem ten slavnej Camp Rock... Jasně, Disney moc neholduju, ale jednička mě celkem zaujala. A docela by mě zajímalo, proč kolem toho dělali tolik povyku. podle mě je to jen další z mnoha D-filmů a tak nechápu, proč dnes jel v TV zrovna třikrát. A zítra je to tuším to samé. I s tou propagací bych řekla, že to celkem přehnali - snad už od dubna chodí v TV trailery, soundtrackové písně s videoklipy a různá části strkali k reklamám. Upřímně, myslela jsem, že to bude něco víc. Pamatuju si, jak jsem jednu dobu šíleně záviděla američanům, kteří druhý díl toho filmu uvidí bezmála o 14 dní dřív. Mám ráda pohádky a CR1 byla taková ta ideální - hudba a celkem schopní herci.

Musím říct, že mě značně zklamal děj. Na druhé straně jezera se objeví zazobanec s vybavením, za které by se nemuseli stydět ani profesionální skupiny a v klidu si tam zatáhne malé děcka na tábor. Svému dávnému nepříteli se ale snaží pomstít tak, že se snaží zlikvidovat zase jeho tábor. Najednou se úžasná a skvělá Michie vzepře, dostane tábory do TV a bude veliký boj, který vyhrají 'ti špatní', kteří nakonec nechají onoho zazobance za zády a nakvartýrujou se do druhého, poměrně chudého tábora. Mezitím se samozřejmě stihnou zamilovat dcera toho maníka - který jí mimochodem zakazuje styk s jejím milým - a slavný rocker z Camp Rocku. Sladké americké happy endy. Přeslazené HE. Mám ráda dobré konce, ale co je moc, to je moc.


To, co se mi tam líbilo nejvíc byla snad občasná hudba. Byl celkem dobrý nápad z toho udělat něco ve smyslu muzikálu. Dá se říct, že i když zrovna v lásce nemám ty D-stars, tak zpívají hodně dobře. Mají hezké, poslouchatelné písničky. Alespoň většinu z nich, no... :)

PS. Přemýšlím, že budu psát recenze :P Mě vcelku baví kritizovat :D

16. 09. 2010 ... Slavnostní ohňostroj

18. září 2010 v 17:40 | Arie |  other
imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com
  • Datum: 16. 09. 2010
  • Lokalita: Uherský Brod
  • Počet fotografií:
  • Poznámky: Velký ohňostroj byl uspořádán při příležitosti slavnostního otevření nového mostu přes železnici v Uherském Brodě. Lidí se sešlo nespočetně a tak byl i trochu problém se hýbat... Je celkem škoda, že organizátoři nezajistili i zhasnutí pouličních světel, jelikož jsem před jednou takovou lampou stála a téměř na každé fotce před ohňostrojem mám vlepenou silně zářící a velice mázlou lampu...

Obludisko s barvičkama

16. září 2010 v 19:02 | Arie |  den po dni
Tákže. Možnost udělat něco úplně nového jsem zavrhla asi pět sekund poté, co jsem si otevřela nový list v Obludě. Takže jakékoliv nové pokusy o cokoliv rovná se totální fiasko.

Původní vzhled na K. S tím, že tam měla být animka v záhlavku, zelené okraje nahoře a nějaké slušné zakončení dole, muhehehe. Moc složité na nastavení. Teď už to chce jenom dodělat menu. Nejlehčí věc na tom všeckém a stejně to nedodělám. Nikdy. Radši deptat Ťapisko, za to, že mi nechce ukázat vzhled, že!?

A neni to zas tak zlé. Na to, jak to vypadalo dnes kolem druhé je to možná i krásné. Po oddělání všech těch serepetiček (např. smazání velekřiklavého růžového rožku hulákajícího 'site') Jsem spokojená, vážení. Doufám, že aspoň na půl roku. :)


Série: Alpine Herzen

16. září 2010 v 15:38 | Arie
© andere.blog.cz
Šestnáctiletá Andrea - Rea - je po pádu z koně nucena ukončit svou skokovou kariéru. Někdy se jí zdá, že se jí v životě štěstí vyhnulo velkým obloukem: rodiče o ní jeví zájem pouze, když dosáhne úspěchu, kamarády pro svou úspěšnost v sedle téměř ztratila a aby toho nebylo málo, tak po onom incidentu na kolbišti její matka prodala. Jediný, kdo jí zbyl byla tříletá kobylka Sunny, kterou se nepodařilo prodat na dražbě. A tak se Rea i s ní stěhuje k tetě do Alp - aby nabyla jiných myšlenek, jak tvrdí její máma. V Rakousku, malé korutanské vesničce pak odhaluje kouzlo nejen přirozené komunikace koně a člověka, ale také nových přátelství a možná i něčeho víc.

KAPITOLY:

BONUSY:
  • Alpine Herzen - Hlavní postavy
  • Alpine Herzen - Outtakes
* Velice stará povídka ... to jsem byla ještě extrémě blbá a slíbila jsem, že to dopíšu... Příběh na klasické téma, které v knihách nesnáším. Ble. Kopněte mě.

Alpine Herzen - Prolog

15. září 2010 v 21:31 | Arie
"Reo," promluvil nějaký doktor, který se mi právě nakvartýroval do pokoje. Neměla jsem ponětí, jak na to přišel. Tak mi říkala pouze rodina a přátelé. Samozřejmě, líbilo se mi to víc než Andrea.

"Reo?" skočila jsem mu do řeči s nadzvednutým obočím. Je možné, že jsem se praštila do hlavy tak, že jsem si nějaké maličkosti nepamatovala, ale on zjevně nepatřil ani do rodiny ani mezi kamarády.

"Tvoje matka se o tobě párkrát zmínila jako o Ree. Vadí ti to?" Byl nervózní a tímto jsem mu asi moc nepomohla. "V tom případě se omlouvám, Andreo."

"Ne, ne. Mám raději Reu. Jen mě zajímalo, kde jste na to přišel." zamumlala jsem. "Co jste potřeboval?" Toto byl snad první den, co jsem po přijetí do nemocnice měla dobrou náladu. Možná proto, že rodiče byli nuceni odjet do Mnichova dojednávat něco o zpožděném nástupu na trénink díky zranění.

Měla jsem je ráda, byli to máma s tátou, ale já pro ně téměř neexistovala. Ne do té doby, než jsem vyhrála nějaký závod. Po té se mohli přetrhnout, aby vypadali jako vzorní a slušní rodiče. Byla jsem za ty chvilky šťastná. Vždy jsem záviděla dětem, kteří v ničem nevynikali a přesto měli vždy milující příbuzenstvo.

Zlatý důl nebo věž, sladkou sůl, smutný ráj, suchý déšť.

15. září 2010 v 21:27 | Arie |  den po dni

A líbí se mi to. Moc. A ostatně celý film ... Bla bla. Celkem by mě zajímalo, kde se ztratilo to jakési předsevzetí provozovat grafiku, psát a já nevím co všechno ještě... Leze do toho škola :( A to fakt není jen výmluva. Ale Jsem ráda, že jsem odešla z koně.blog.cz ... Hass se o to skvěle postará, líp jak já. Jsem ráda, že mi nakonec napsala. Je hezké se dívat na to, jak se to tam zotavuje, zatímco já pro to nehnu ani prstem (neberte to špatně...). Mám radost, že jsem konečně zase volná. Nemám nic pověšeného na krku. Žádnou podobnou kravinu - dovolím si říct, kde mě ostatní neustále buzerovali, že jsem nepřidala to a že jsem jim tam nedala tamtoto.

Už týden, možná dva tu chystám nový design, další obludárium... rozčmárané to mám, všechno do puntíku vymyšlené, ale prostě Obluda nespolupracuje. A škola nespolupracuje. A navíc se mi nechce. Ha, nic se mi nechce. Možná bych lítala po venku a fotila, ale ono těžko, že ... stačí přejít vodu a s přehledem se můžu propadnout do bahna, do vesnice strkat nos taky moc nechce. A už chci pátek ... A krásnej víkend ^^

Mějte se.


Pravý přítel přijde když všichni odejdou.

13. září 2010 v 20:27 | Arie |  den po dni
Nevíte, proč mám pocit, že většina mých přátel se prostě propadla do země? A ti, co se tváří jako přátelé, tak se mě jen snaží shodit? Samozřejmě, díky Bohu ne všichni... A jsem ráda za ty, kteří se mnou 'zůstali'. Ale on je ten citát pravdivý. Většina lidí se klidí hned, jakmile má ten druhý nějaký problém. Upřímně, nechápu, k čemu jim to je... A taky nechápu je. Ale nech se jdou vycpat, jestli jim to dělá tak moc dobře...

A cítím se dobře. Mám radost, že jsem seřvala toho, kdo si se mnou zahrával. Haha! :D A hobře mu tak... Se mnou si nikdo zametat nebude. A nech se cítí ukřivděně jak chce, to je mi jedno. Na hraní nech si koupí panenky Barbie. Hajzl.

Ode dneška to tu beru vážně. Možná. Takových blábolů už bylo, že? Pomalu tu začnu dodělávat ten vzhled a doplňovat fotogalerku... Jestli sem náhodou někdo chodí, tak mám dávat pouze odkazy na rajče, nebo to nahrávat na ten imagebam? Mě osobně se to líbí víc tady v článku... Na Rajče to dávám jen pro jistotu, jelikož to rapidně kazí kvalitu... A taky mám chuť znova rozjet Projekt 365 :P

A já mizím. Možná se učit, možná se jen tak flákat.


PS. Ano, to je ta naše :) Ze Srbské ... ^^ Pa Pa Rarejráro :D:D

Začátek zimy 2009

13. září 2010 v 19:20 | Arie |  nature
imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com

  • Datum: 13. - 17. 12.2009
  • Lokalita: Nivnice
  • Počet fotografií: 17
  • Poznámky: Úplně ty nejprvnější fotografie EVF zrcadlovkou Panasonic Lumix DMC FZ28. Spíše zkoušení, 'co umí na automat'.

Bla bla bla

10. září 2010 v 23:06 | Arie |  den po dni
Celkem se ten av k tomu hodá, vážení. Celkem se mi chodí, že sem nikdo nevleze za uherskej rok.

Potřebuju, aby svítilo už konečně slunko, do háje! Chci jít fotit... Chci ukázat, že mám i na to, dělat dobré fotky. A já na to MÁM. A je mi celkem u zadku, co si myslej namyšlený nány. A že mám sebevědomí moc velký? No nech. Já chci prostě jen ukázat, že jsem taky v něčem dobrá. Že umím fotit líp, jak ta, co ze sebe umí dělat jen toho největšího chodáčka. Že jsem i lepší jak ta, co umí jen pomlouvat a přebírat kamarády. Chci a udělám to. Ukážu jim, že i EVFka umí udělat hezké fotky. Chci, chci a chci! Už mě nabaví být ta, na kterou si všichni ukazují, jak je blbá a já nevím co všechno. Už opravdu ne.


Nechce se mi psát, nechce se mi dělat grafika. Je to divné... vždycky mi jde všechno v noci líp od ruky. Je mi blbě, teče mi z nosu a velice nečekaně mě bolí celá huba. Jdu spát, dobrou. (A fakt mi nevadí, že jsem to obilí blb uložila =/)

Marcus Buckingham:  Každý, kdo bojuje s lidskou přirozeností, prohraje.

Jak Arie chtěla začít žít nový život.

8. září 2010 v 15:33 | Arie |  den po dni
Nesnáším ten pocit, když chci bý jedna z lepších. To aby se  čkověk rozškubal a to opravdu nemám v plánu, vážení. A chci vědět, kam se poděla ta stará Ar ... a taky trvám na tom, aby ji propustili. Už mě to celkem deptá. Nikdy jsem neměla špatnej pocit z toho, že jsem se na něco nenaučila, neudělala úkol nebo tak. A odmítám si na něj zvykat. NE.

Ale díky tomu jsem volná... Už nemám pověšenou na zádech tu hrůzu, kde mě ostatní buzerovali, proč nepřidám to a ono. A je mi to zcela ukradené. Prostě jsem neměla náladu, no tak co. Chci si užívat reálnýho života, ne se čtyřiadvacet hodin gebit na monitor. Bla bla bla. A taky mi je ukradené, co si o mně myslíte. Teď už jsem ochotná vystát všechno :)

Jinak, stáhla jsem si Mozillu - jen proto, abych se dostala na šk. webu do rubriky 'odpadá' a taky, aby mi dobře jelo odentrování, ne jak v Opeře. A upřímně, musím říct, co tu na to všichni vidí? Fakt topoužiju jen na ten blog... A jestli seto zas zcvkne dohromady, tak to rezignuju a fakt se začínám učit s PHPčkama a všema těma systémama redakčníma. A teď se loučím, milí zlatí. Jdu psát. A nebo si zdřímnout, taky možnost :P

Ar