close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nikdo není tak chudý, aby nemohl darovat úsměv.

27. dubna 2010 v 21:56
Píšu, píšu, čtu, píšu, píšu.... A to furt dokola. Jestli mě to baví? Docela jo; až se divím. Pořád čekám na tu spásnou chvíli, kdy mě psaní zase přestane bavit... Dočkám se? Těžko říct.

Ta fotka se mi líbí. Je taková tmavá, depresivní. A to se mi na ní líbí.

Já miluju tuto část. Miluju tu zpropadenou FFKu! Je z ní cítit deprese. Bude taková celá... o bolesti a radosti. O paradoxech světa. Bohužel bolest má značný náskok. Můžu to změnit, ale nechci.

A navíc, tím to všechno začíná.

Svět je plný paradoxů.

"Ale pořád tady je riziko, že se neudrží. I kdyby mě nějakým způsobem nevysála, pravděpodobně bych se přeměnila v netvora. A tím já nechci být. Chci žít svůj lidský život." Cítila jsem v sobě zabodnuté pohledy. Mrzelo mě to, právě jsem o své mamince řekla, že by mě klidně zabila, dala jsem jí jasně najevo, že jí nevěřím. Přála jsem si to všechno odvolat a vynutit si přeměnu v upíra, abych mohla být s mámou navždy, ale to nechtěla.
Její vzlyky se stále prohlubovaly a sílily. Chtěla jsem se k ní vrhnout, obejmout ji kolem krku a utěšit, že všechno zase bude dobré. Donutila jsem své tělo trochu spolupracovat: pustila jsem Chelseinu hladkou srst a pokusila se vyškrábat na nohy. Kupodivu ty tentokrát nebyly končetiny, co mě zklamalo, nýbrž má hlava. Jakmile se dostala do vyšší polohy, začala nebezpečně rotovat. Cítila jsem, jak ztrácím pevnou půdu pod nohama a poté tupý náraz do hlavy, který mi způsobil dokonalé zatmění před očima.
Ve stejném okamžiku mi hlavu podpíralo něco studeného. Po několika setinách vteřiny mi došlo, že jsou to mramorově pevné ruce. Je možné, že by se sem doktor Cullen dostal tak rychle? Vždyť seděl na druhé straně pokoje. Víčka přilepené pevně k sobě nešli rozevřít. Vnímala jsem téměř vše, ale zrak mi chyběl.
Po chvíli se pode mnou podlaha opět ztratila a cítila jsem pouze studené ruce.
"První partro, druhé dveře vlevo." Renée. Z tónu jejího hlasu se dal vyčíst strach a zmatenost. Chtěla jsem ji uklidnit a říct jí, že jsem v pořádku, ale nešlo to. Tělo se jakoby osamostatnilo a na přání mého mozku nebralo žádné ohledy. Cítila jsem pouze nepříjemný tlak na zátylku a krátký ostrý vítr; poté jsem se octla v měkké posteli.
"Bello, slyšíš mě?" řekl příjemně melodický hlas.
"Carlisle, co je s ní?" Bála se o mě.. Jak jim mám kruci říct, že jsem v pořádku.
"Je toho na ní moc, je to obvyklá reakce a navíc se pěkně praštila do hlavy."

(Vyhaslé hvězdy svit)
 


Komentáře

1 Annie | Web | 28. dubna 2010 v 19:04 | Reagovat

fotka je úžasná ;)

Btw. Je tov Kadani u řeky Ohře :) Kadaň se nachází u Chomutova ;)

2 Riccia | Web | 28. dubna 2010 v 20:34 | Reagovat

krásná fotka :)

3 Nica ♥ BeautiFul Horse ♥ | Web | 1. května 2010 v 9:22 | Reagovat

Ahoj !! Prosím potřebovala bych od tebe pomoci. Jsem v posledním kole SONB a tak bych od tebe ráda dostala hlas. Vyhrávala jsem,ale teď prohrávám,prosííím tě moc ,dej mi hlásek !! V soutěži jsem ještě s mojí bývalou přezdívkou nICÍSEK, takže hlasuj pro nICÍSKA.... děkuju ti, jestli mi hlásek dáš. A když ho budeš chtít oplatit, jen si napiš, kliknu ti moc ráda.

ODKAZ DO SOUTEŽE KDE SOUTEŽÍM → kunkid.blog.cz/1003/finaaale-4-kolo-v-sonb-rozhodujiiiiciii-x#komentare

4 Amíí | 1. května 2010 v 19:33 | Reagovat

Nídherná fotka! :)

5 Joanne | Web | 1. května 2010 v 22:10 | Reagovat

[3]: Di do háje, ano? Jako mám dobrou náladu, ale nechám to tu do zítřka a to se modli, aby mi vydržela, jinak hlásnu pro někoho jinýho!

6 SM TEAM WRITES: | Web | 8. května 2010 v 18:49 | Reagovat

[5]: KLID :/ :( ONI se nepoučí.../ každopádně umíš se krásně vyjadřovat,tohle obdivuji a k té fotce mám stejné pocity jako ty.:)

••POSTOUPILA SI DO DALŠÍHO KOLA SONB,SCHÁNĚJ SI HLASY!3 MÍSTO JE UŽ CENA!••

http://stepheniemeyerova.blog.cz/1005/4-kolo-sonb-competition

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.